Abstract
Předchozí výzkumy ukázaly, že se papoušci šedí dokáží synchronně pohybovat do rytmu hudby, mají zájem hudbu sami produkovat pomocí speciálně vytvořených nástrojů a dokáží odpovědět na hranou melodii. Cílem výzkumu je zjistit, zda bude skupina papoušků šedých chovaných v zajetí reagovat na vybrané hudební stimuly prezentované člověkem.
Konkrétněji nás zajímá, zda budou papoušci spíše reagovat na hudební stimuly s výraznější rytmickou nebo melodickou složkou a zda bude mít na jejich reakce vliv použití různých hudebních nástrojů (hlasu). Na základě předchozích výzkumů jsme předpokládali, že papoušci budou jednak vokálně a jednak behaviorálně reagovat na prezentované hudební stimuly.
Dále jsme očekávali, že papoušci budou signifikantně více reagovat na hudební stimuly s výraznějším rytmem (beatem) a na nástrojové varianty posazené ve vyšších tóninách. Našeho projektu se účastní pět jedinců papoušků šedých (4 samci a 1 samice) ve věku 1 rok - 23 let, žijící v zajetí.
Předvýzkum v naší laboratoři ukázal, že papoušci z hudebních nástrojů preferují kytaru, piano a saxofon. Proto jsme i pro účely tohoto výzkumu vybrali stimuly s těmito hudebními nástroji a také zpívané.
Papouškům prezentujeme tři typy stimulů rozlišené dle jejich rytmičnosti a melodičnosti: a) rychlé melodické písně, kde je zřetelný rytmus, ale také bohatá melodie, b) pomal é melodické písně, kde je minimálně zřetelný rytmus, který je překryt měnící se melodií c) nemelodické písně, kde je jednoduchý repetitivní rytmus a minimální melodie. Stimuly jsou patnáctiminutové, po 3 minuty je ve smyčce přehráván jeden vybraný motiv písně, poté jej střídá další úsek jiné písně.
Jedno sezení se skládá ze tří randomizovaných stimulů tak, abychom pokryly všechny typy a-c v jednom nástroji. Zároveň se mezi sezeními randomizují nástrojové varianty, včetně zpěvu.
Papouškům se odprezentují všechny typy stimulů ve všech nástrojích celkem třikrát (12 sezení). Jejich reakce se zaznamenávají na videokamery a zvuky se nahrávají směrovými mikrofony.
Analýza probíhá pomocí behaviorálního kódování videonahrávek podle připraveného etogramu v programech Observer XT a BORIS. Rozdíl behaviorálních a vokálních reakcí na rytmické a melodické stimuly bude ověřen Wilcoxonovým párovým testem.
V počáteční fázi výzkumu se ukazuje, že naše skupina papoušků reaguje na stimuly vokálně i behaviorálně. Jeví se reaktivnější na rychlejší a dynamičtější stimuly ve verzi zpívané a v podání saxofonu.