Studie o uzavírání sňatků členů a příbuzných ruského panovnického rodu se zaměřila na vliv dynastických vztahů na zahraniční politiku Ruska v období 1814–1820 a na význam dynastických spojení s německými státy pro upevnění zahraničně politického systému cara Alexandra I. Současně se zkoumalo, zda sňatky mohly mít reálný politický dopad a fungovaly jako podpůrný pilíř aliance tří severních dvorů nebo zda se jednalo pouze o apolitické rodinné relace.
Analýze byl podroben především prusko-ruský sňatek z roku 1817, který nepochybně ovlivnil směřování ruské zahraniční politiky až do roku 1881, a dále vztahy Ruska k Württembersku a Bádensku.