Abstrakt
Příspěvek je věnován pokusu o zachycení sociokulturní identity příslušníků ruské komunity v České republice spojenému se snahou o zkonstruování typologie, umožňující určité rozlišení v rámci daného celku. Otázka identity se ve společenských a humanitních vědách klade relativně často, zároveň ale vyvolává některé kontroverze.
Bulharsko-francouzský filosof a sociolog Tzvetan Todorov dokonce hovoří o nepříliš dobré pověsti kolektivní identity, která vede k "podezření, že představuje jakési spiknutí proti individuální svobodě". K tématu kolektivní identity, které je v centru našeho odborného zájmu, přistupujeme z historicko-sociologické perspektivy; zároveň se ovšem musíme vyrovnat i s ur čitými skutečnostmi, které tento záměr komplikují; jedná se především o fragmentaci ruské historické tradice, poddeterminovanost pojmu ruská identita, migrační charakter zkoumané kolektivity a vliv nového sociálního prostředí.
Teoretické úvahy o pluralitě sociokulturních identit zakládáme na inspiraci, kterou přináší typologie Roberta K. Mertona týkající se různých způsobů adaptace na změnu sociokulturní situace.
Inovativní potenciál takového přístup se pokusíme ukázat v jeho adaptaci na problematiku, kterou lze vyjádřit v pojmech "ruská identita - česká společnost". Uvedená problematika byla sledována prostřednictvím empirického výzkumu historického vědomí Rusů prováděného v letech 2020-2021 metodou biografických a polostrukturovaných hloubkových rozhovorů v rámci projektu SVV FHS UK č. 260 608 / 2020 "Čeští Rusové a křižovatky moderních a soudobých dějin: životopisná interview" (výběr narátorů probíhal na základě jejích sebeidentifikace).
Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jak je možné se od Mertonem navrženého typologického přístupu dostat k pochopení specifiky jednotlivých typů identity, a to i se zřetelem na období před resocializací, vliv nových sociálních struktur, výběr adaptační strategie v novém prostředí, následné sociální jednání, přijaté hodnoty a přesvědčení.