Práce se zabývá problematikou řemeslné tvorby, provozované individuálními výrobci nebo malými firmami. Autor se profesně věnuje brašnářství, tudíž je v rámci sledovaného terénu insiderem a věnuje se vztahům mezi producenty řemeslného zboží a jeho konzumenty.
Tyto vztahy nedeterminuje jen užitná hodnota zboží a jeho cena, ale především jejich symbolická hodnota. Vztahy producentů i konzumentů zahrnují celou řadu rituálů.
Vyráběné artefakty producenti i konzumenti označují přívlastkem tradiční a koncept tradice je producenty komodifikován a marketingově užíván za účelem zvýšení zisku. Ve sledovaném poli jsou znatelná velká klišé, vztahující se k mýtu o zlatých českých ručičkách nebo Tomáši Baťovi.
Důležitým principem pro navazování vztahů mezi producenty i konzumenty je geografická vzdálenost. Výrobci se mezi sebou navzájem vymezují, a pakliže se některý z nich odchyluje od výrobních postupů, které jsou vnímány jako tradiční, může se tento provinilec stát rituálně nečistým.
Dalším důležitým principem, který je zásadní pro ustanovení vztahů konzument - producent, je udržitelný rozvoj. Tvůrci mezi sebou často kooperují.
Spolupráce se jeví výhodnější než agrese a konzumentům je kooperace tvůrců sympatická. Technologické inovace vytvářejí mezi producenty a konzumenty jisté tenze, které souvisejí s vnímáním výrobků jako tradičních ve vztahu k výrobnímu postupu, který někteří zákazníci preferují.
Produkty drobné řemeslné výroby bývají za určitých okolností artefakty, které někteří klienti vnímají jako luxusní.