Znalost hloubky výparové fronty (míst v porézním materiálu, kde dochází k výparu) je důležitá při studiu zvětrávacích procesů a popisu míst, kde ke zvětrávání již dochází nebo bude docházet. Výparová fronta je z hlediska měření vlhkosti téměř neznatelná, a proto je velmi obtížné ji detekovat zcela nedestruktivními metodami, které nadto vyžadují laboratorní podmínky.
Tento funkční vzorek umožňuje stanovení hloubky výparové fronty, měření je opakovatelné a minimálně destruktivní a ani nedochází k obarvení měřeného materiálu. Funkční vzorek spočívá ve vložení sondy vyrobené z porézní polymerové hmoty o průměru cca 2 mm do zájmového materiálu, následné vyjmutí a vložení sondy do předem připravené nádoby s práškovým Na-fluoresceinem a interpretací.
V místech přítomnosti kapilární vody v materiálu dojde k adhezi a částečnému rozpuštění Na-fluoresceinu na sondě, zatímco sonda v místech odpovídajícím suchému materiálu zůstane v původní podobě. Umístění výparové fronty je pak interpretováno jako rozhraní mezi těmito dvěma částmi sondy.
Navržená metoda má potenciál využití ve stavebnictví, a to včetn ě monitoringu na památkově chráněných objektech, ale i například v geomorfologii. Funkční vzorek byl navržen v rámci řešení dílčího projektu "Vývoj sondy pro detekci kapalné vody v historických stavebních materiálech" v rámci projektu číslo TP01010040 "Podpora procesu komercializace výsledku výzkumu a vývoje na Univerzitě Karlově"