V příspěvku si autorka klade otázku, zda je úprava diskvalifikace v zákoně o obchodních korporacích souladná s Listinou základních práv a svobod, pokud jde o vymezení okruhu obchodních korporací, jichž se případné soudní rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu týká. Autorka dochází k závěru, že zákonná úprava není v souladu s Listinou, protože úprava de lege lata zasahuje do práva na samostatný výkon povolaní ve větší míře, než je nezbytně nutné, a je tedy v rozporu s principem proporcionality.
Tento závěr odůvodňuje tím, že soudu není umožněno stanovit jakékoli podmínky, za nichž by vylučovan á osoba mohla vykonávat funkci člena statutárního orgánu v obchodních korporacích, v nichž tuto funkci dosud nezastává a zákaz tak může dopadnout i na ty obchodní korporace, u kterých opakované porušení specifických povinností, pro něž byla vylučovaná osoba diskvalifikována, nepřipadá v úvahu.