Jedním z v literatu ře hojně zpracovaných problému práva obchodních korporací je řešení souběhu výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace a pracovního poměru v situaci, kdy se tyto činnosti obsahově kryjí. Jde o situaci, kterou v případě kapitálových společností jsme schopni celkem spolehlivě identifikovat.
Není tomu tak ovšem v případě osobních společností. Určujícím faktorem možnosti takového souběhu totiž mimo jiné je, zda orgánu, jehož člen uzavřel i pracovní smlouvu (či jehož právní poměr ke korporaci je částečně podřízen režimu zákoníku práce), náleží obchodní vedení.
Příspěvek odpovídá na otázku komu náleží obchodní vedení v osobní společnosti a na takové odpovědi staví i závěr o možnosti souběhu v osobní společnosti.