Abstrakt
Při léčbě pacientů s nádory močového měchýře je důležité dělení na tumory svalovinu infiltrující a neinfiltrující, protože prognóza i terapie v těchto dvou skupinách se podstatně liší. Neinfiltrující nádory měchýře jsou onemocněním s velmi heterogenní prognózou, jejíž odhad je zásadní pro správný typ zvolené adjuvantní terapie.
Základem léčby neinfiltrujících tumorů je transuretrální resekce, po které je pro úspěšnou léčbu důležité stanovení prognostických faktorů. Hodnocení těchto jednotlivých faktorů umožňuje zařadit pacienty do prognostick ých skupin dle odhadovaného rizika progrese.
Pro každou rizikovou skupinu je doporučena rozdílná následná léčba a způsob sledování. Adjuvantní terapie spočívá v intravezikální chemoterapii nebo imunoterapii.
Je nutné zdůraznit, že instilační léčba je indikovaná u každého pacienta po transuretrální resekci, výběr terapeutického agens a režim aplikace je závislý na individuální prognóze. Intravezikální chemoterapie má prokázaný benefit u pacientů v nízce a středně rizikové skupině, u vysoce rizikových pacientů je účinnější intravezikální imunoterapie.