Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, učení a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovlivněny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavování.
Termín "emoční paměť" je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestován ím v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativní paměť). V této přehledové studii autoři diskutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti.
Tradiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástrojem s rostoucím významem v neurovědním výzkumu a klinické praxi.
VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v laboratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reality při testování emoční paměti.