CÍL STUDIE Neplánované revizní operace páteře představuj í pro pacienta, operatéra i celý ošetřující tým komplikaci v léčebném algoritmu. Jakákoli komplikace vedoucí k neplánované revizní operaci je proto nežádoucí.
Procento komplikací uváděné v publikacích na toto téma zaměřených na neplánované revizní operace se pohybuje pouze od 0,7 % do 29,8 %, se zřejmou různorodostí příčin a významnými rizikovými faktory. Účelem předkládané práce je provést prospektivní zhodnocení nejzávažnějších komplikací vyžadujících neplánované revizní operace páteře v průběhu 13 let na jediném pracovišti provádějícím široké spektrum operací páteře, a to v průměru 1300 výkonů ročně. MATERIÁL A METODY V letech 2006 - 2018 bylo na našem oddělení operováno celkem 16872 pacientů.
V tomto období byla u 556 pacientů provedena neplánovaná revizní operace páteře. V souladu s literaturou byli pacienti kategorizováni podle příčiny revize: 1/ zhoršené suprafasciální (povrchové) hojení rány - povrchová infekce, 2/ zhoršené subfasciální (hluboké) hojení rány - hluboká infekce, 3/ hematom operační rány, 4/ zhoršení popř. výskyt nových neurologických příznaků, 5/ únik mozkomíšního moku (likvorea) a 6/ další.
Ze studie byli vyřazeni pacienti operovaní pro zánětlivá onemocnění páteře s následnými infekčními komplikacemi, primárně léčeni na jiném oddělení, pacienti s otevřeným poraněním páteře. Podle těchto kritérií byl sledován soubor 521 pacientů, konkrétně 236 (45,3 %) žen a 285 (54,7 %) mužů ve věku od 1 roku do 86 let s průměrným věkem 55,0 let (medián 60 let).
V souboru byly sledovány demografické vlivy, kouření tabáku a komorbidity spolu s efekty operace, diagnózy, chirurgického přístupu a lékaře. Všechny parametry byly statisticky vyhodnoceny při p-hodnotě pod 0,05, včetně srovnání s kontrolní skupinou.
VÝSLEDKY Z celkového počtu 16872 operovaných pacientů byl podrobně analyzován soubor 521 (3,09 %) pacientů podstupujících revizní operaci pro komplikace. Porucha hojení ran - infekce (SSI) byla zjištěna u 199 (1,18 %) pacientů, z toho povrchová infekce ve 124 případech (0,73 %) a hluboká infekce v 75 případech (0,44 %).
Hematom v místě chirurgického výkonu byl zjištěn u 149 (0,88 %) pacientů. V 63 (0,37 %) případech bylo pozorováno zhoršení stávajícího neurologického nálezu nebo výskyt nového neurologického nálezu, v 68 (0,40 %) případech byl hlášen únik mozkomíšního moku a ve 40 (0,24 %) případech byly identifikovány jiné komplikace.
U chirurgického asistenta je procento komplikací u atestovaného lékaře 2,77 (1,14 - 3,29 %), u rezidenta se zvyšuje na 3,60 (0,00 - 9,38 %) (p0,05) nepotvrdila. Komplikace silně převažovaly u zadního chirurgického přístupu, a to u 483 pacientů (92,7 %).
V chirurgicky řešeném segmentu dominuje lumbální páteř s 320 (61,4 %) případy. U žen byla kortikoterapie používána dvakrát častěji, a to v 13,1 % vs. 6,3 %.
Skupina pacientů s komplikacemi (N=521) vykazovala mnohem vyšší průměrnou délku hospitalizace 12,8 dne oproti průměru 4,6 dne (N=16872). DISKUSE V našem souboru byla míra komplikací 3,09 %, z toho infekce tvořily 1,18 %, což je ve shodě s podobně zaměřenými články.
Co se týče faktorů souvisejících s pacientem, v naší studii byly potvrzeny výsledky uváděné v literatuře s ohledem na věk, kouření a komorbidity. Kromě toho je nezbytný zadní chirurgický výkon, operace bederní páteře a přítomnost lékaře (p0,05).
Obezita je jedním z klíčových rizikových faktorů zejména u infekčních komplikací. V našem souboru vyšší BMI nezvyšovalo riziko komplikací obecně (p>0,05).
ZÁVĚRY V korelaci se současnou literaturou náš soubor potvrdil signifikantně vyšší riziko komplikací vedoucích k revizním operacím páteře v souvislosti s věkem, kouřením, zadním chirurgickým výkonem v hrudní nebo bederní páteři a přítomností rezidenta jako chirurgického asistenta. Průměrná doba hospitalizace byla u komplikovaných pacientů prokazatelně delší, oproti celému souboru se téměř ztrojnásobila