Abstrakt
Předkládaná studie pojednává o náboženské tradici dvou slavných poutních míst, kterým Bohuslav Balbín věnoval v rámci své historiografi cké tvorby klíčová díla mariánské tematiky. Práce se zaměřuje především na tamější vyobrazení zázračných divů, u nichž můžeme vedle motivů biblických zpravidla rozeznávat výjevy spojené s původními legendami o vzniku poutních míst a na druhé straně zobrazení týkající se mariánských milostí zasahujících do každodenního života obyčejných lidí.
Představení a následná komparace divů a jejich vyobrazení se v této práci opírají především o poznatky z vlastního výzkumu, který se zabývá obecnou typologií zobrazování zázračných dějů na poutních místech doby barokní. Na základě rozboru těchto událostí, prováděném s alespoň částečnou pomocí dochovaných pramenných záznamů a Balbínových děl, jsou slezské Bardo a moravské Tuřany představeny v neobvyklé perspektivě zázračných dějů a legend.
Právě počáteční studium těchto dějů přivedlo Bohuslava Balbína na cestu výjimečného historiografa s výrazně patriotickým cítěním, v jehož centru stojí neochvějná úcta k mariánské tradici Českého království.