Výukové strategie učitelů při rozvoji interpretace mapy u žáků druhého stupně základních škol v Česku
Abstract
Výzkumy didaktiky geografie se zaměřují mimo jiné na rozvoj mapových dovedností. Příčinou tohoto z ájmu může být fakt, že lze mapy ve výuce používat k řešení různých geografických problémů.
Od kognitivně nejjednodušších dovedností, jako je lokalizace míst na mapě, až po ty nejsložitější, jako je tvorba obecných závěrů či předpovědí budoucího vývoje. Tyto kognitivně náročné operace s mapou však dělají žákům značné problémy, přitom právě ty představují významný aspekt geografického myšlení, které by mělo být cílem geografického vzdělávání.
Příčinou problémů může být to, že rozvoj těchto kognitivně náročných dovedností není explicitní součástí současného národního kurikula a tedy často nebývá ani cílem učitelů. Autoři vzdělávací politiky i učitelé si zřejmě mnohdy neuvědomují potenciál práce s mapou při rozvoji geografického myšlení ale i pro přípravu aktivních a zodpovědných občanů žijících v 21. století.
Výzkumy ukazují že učitelé mapové dovednosti nerozvíjejí systematicky a mají velký problém stanovovat cíle, které by směřovaly ke rozvoji kognitivně náročnějších mapových dovedností. Právě nesystematičnost spolu s nízkými ambicemi v oblasti cílů při rozvoji mapových dovedností může být příčinou chyb, které žáci v kognitivně obtížnějších mapových dovednostech dělají.
V rámci příspěvku budou prezentovány prvotní výsledky experimentu, který má za cíl zjistit, jaké strategie výuky rozvoje mapových dovedností dokáží u žáků zvýšit úroveň jejich mapových dovedností v oblasti interpretace mapy. V každé zúčastněné třídě (2. stupeň ZŠ) byl proveden pre-test úrovně interpretace map.
V následujících čtyřech vyučovacích hodinách se učitelé daných tříd zaměřili na dosažení předem stanoveného vzdělávacího cíle: Žák používá mapu jako zdroj informací k rozhodování, předvídání budoucího vývoje a vytváření zobecnění o různých geografických tématech (dovednost interpretace mapy). Během těchto lekcí učitel vedl záznamy o náplni hodin a jedna z hodin byla natočena v rámci videostudie.
Po skončení tohoto experimentu žáci vyplnili post-test úrovně mapových dovedností. Získaná data byla užita k identifikace vzdělávací strategie, jakou učitel zvolil pro dosažení stanoveného cíle, a k ověření její efektivity při rozvoji dovedností interpretace map u žáků.