Abstrakt
Autor pojednává o právní úpravě úplatkářství v českém trestním zákoníku. Poukazuje na to, že trestné činy přijetí úplatku (§ 331) a podplacení (§ 332) jsou trestné pouze "v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu".
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zabývat se posouzením otázky, zda v daném konkrétním případě byl úplatek poskytnut, nabízen, slíben etc. v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. Autor kritizuje, že jde o pojem vágní, neurčitý, zbytečně široký.
Navrhuje, aby tento neurčitý pojem byl nahrazen takovou úpravou, ve které přijetí úplatku a podplacení budou trestné, jen pokud byly spáchány úřední osobou nebo osobou plnící úkoly ve veřejném zájmu, a to při rozhodování této osoby. Ve druhé části článku autor navrhuje, aby byla stanovena dolní hranice úplatku ve smyslu trestního zákoníku na 10 000 Kč, a tento názor odůvodňuje.
Pléduje také za jednotnou úpravu postihu úplatkářství v trestním právu a ve správním právu, což v českém právním řádu chybí.