Abstrakt
Rozvoj vědeckých dovedností, včetně dovedností badatelských, u budoucích učitelů je klíčovým aspektem rozvoje přírodovědného vzdělávání. Dostatečná rozvinutost těchto dovedností u budoucích učitelů je základním předpokladem funkční realizace badatelsky orientovaných aktivit, jež mají s ohledem na současné cíle přírodovědného vzdělávání ve školní praxi stále větší uplatnění.
Příspěvek se zaměřuje na identifikaci konkrétních postupů a kritických míst budoucích učitelů biologie v řešení badatelsky orientované úlohy zaměřené na metabolismus kvasinek. Výzkumu se účastnilo 26 studentů na začátku navazujícího magisterského studia učitelství biologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Kvalitativn í analýza cílila především na formulaci výzkumných otázek, zápis dat a odpovědí na výzkumnou otázku. Výsledky ukazují, že formulaci výzkumného problému studenti často zohlednili pouze část postupu nebo uvedli proměnné, které nebyly v postupu řešení zahrnuty.
Ve vlastním záznamu studenti často nezaznamenávají exaktní data a spíše se zaměřují na přepis či nákres stanoveného postupu úlohy. V odpovědi na výzkumnou otázku typicky zahrnovali studenti opět pouze dílčí část řešeného problému.
Zjištění ukazují na koncepční limity v přístupu budoucích učitelů k badatelsky orientovaným problémům, což může omezovat i jejich didaktickou transformaci daného vzdělávacího obsahu. Identifikování konkrétních chyb při řešení badatelsky orientované úlohy tak přispívá k možnostem cílených intervencí.
