Dle současných poznatků hraje ústřední roli v patogenezi psoriázy osa IL-23/Th17, přičemž IL-17 je považován za primární efektorový cytokin. Úloha IL-17 u psoriázy vedla k zahájení testování inhibitorů IL-17, a do klinické praxe tak byly postupně zavedeny secukinumab, ixekizumab, brodalumab a nejnověji bimekizumab. Tyto léky se vyznačují vysokou účinností z hlediska zmírnění projevů psoriázy (a to i jejích obtížně léčitelných forem) a zároveň jsou dobře snášeny - nejčastějšími nežádoucími účinky při podávání inhibitorů IL-17 jsou infekce horních cest dýchacích, kandidové infekce, bolest hlavy, průjem, popřípadě neutropenie.
Přestože se již nejedná o nejnověji schválenou skupinu léčiv, inhibitory IL-17 jsou stále mocným nástrojem v arzenálu léčby psoriázy