Abstrakt
Současná léčba těžkého astmatu se značně individualizuje. Nutným předpokladem je pozn ání klinicky významného fenotypu.
V případě selhání základní farmakoterapie se indikují podle fenotypu cílené biologické léky, které výrazně zlepšují symptomové skóre, snižují počty exacerbací, hospitalizace pro astma, či dokonce dovolí i po několika letech redukovat či zcela eliminovat potřebu celkových kortikosteroidů. Nyní máme k dispozici řadu nových biologik u těžkého alergického i nealergického eozinofilního astmatu.
Tento článek ale pojednává o dalším velmi nadějném biologickém léčivu se širokým potenciálem působení, tedy nejenom u T2-high typu astmatického zánětu. Jedná se o tezepelumab, humanizovanou monoklonální protilátku, která se váže na TSLP a blokuje interakci s receptorem pro TSLP.
V článku jsou uvedeny i klíčové studie, a tím i možné budoucí indikace u našich těžkých astmatiků.