Kapitola se zabývá několika různě pojatými československými architektonickými soutěžemi v období 20. let XX. století, jejichž společným jmenovatelem je otázka umístění nové budovy Národního shromáždění a k němu situovaných vládních budov. Ze soutěží, které příspěvek přibližuje, vzešlo několik mimořádně kvalitních a dodnes v přehledech dobové architektury zmiňovaných návrhů.
Příspěvek osvětluje poměrně složitý vývoj dnes zapomenutých sporů a ukazuje, jakým způsobem vedly konflikty o umístění a podobu parlamentní budovy k tomu, že výsledkem (v některých svých fázích původně dynamického) procesu bylo nakonec rozhodnutí nestavět. Vlivem uvedených rozporů však rovněž došlo k neobvyklému řetězení soutěží a tedy i k vytvoření zajímavých architektonických návrhů, které by jinak nikdy nevznikly.