Přednáška ukazuje a klasifikuje indikátory zvolacích výpovědí v češtině. Pro identifikaci těchto prostředků využívá kontrastivní korpusově založenou metodu, kde .české zvolací výpovědi jsou vyhledávány v korpusu InterCorp pomocí jejich anglických překladových protějšků s distinktivní syntaktickou strukturou.Ukazuje se, že zvolací funkce výpovědi je v češtině signalizovaná interakcí kumulovaných, často polyfunkčních prostředků, lexikálních i gramatických.
Tyto prostředky reflektují základní aspekty zvolacích výpovědí: kontextovou zapojenost, postoj mluvčího (překvapen í, afektivní hodnocení), nečekaně extrémní stupeň nějaké vlastnosti hodnocené skutečnosti.