Abstrakt
Cíl práce: cílem této práce bylo zjistit úspěšnost spontánního prořezání ponechaných zubů (s nedokončeným vývojem kořene) ovlivněných folikulární cystou do dutiny ústní po provedené cystektomii. Dále jsme porovnávali polohu retinovaných zubů s přítomností překážek nejen ve formě folikulární cysty, ale i ve formě odontomu nebo nadpočetného zubu. Navíc jsme se zaměřili i na hodnocení rozdílu v rychlosti prořezávání spontánně prořezaných a ortodonticky aktivně zařazovaných zubů.
Materiál: Do souboru bylo zařazeno 46 pacientů s celkem 60 retinovanými zuby. Příčinou retence u 6 pacientů (14 zubů) byla folikulární cysta, u 19 pacientů (21 zubů) odontom a u 19 pacientů (23 zubů) přespočetný zub. U 2 pacientů byla přítomna současně folikulární cysta a odontom s celkem 2 retinovanými zuby.
Metodika: Hodnotili jsme úspěšnost spontánního prořezávání retinovaných zubů po odstranění folikulární cysty, odontomu nebo nadpočetného zubu. Na OPG snímcích či na OPG generovaných z CBCT jsme u retinovaných zubů porovnávali charakteristiky - hloubka, vzdálenost apexu od pravidelné polohy a rozdíl v úhlech k vertikální referenční linii mezi retinovaným zubem a jeho stranovým analogem. Vypočítali jsme rychlost prořezávání zubů do dutiny ústní a spontánně prořezaných zubů aktivně zařazovaných.
Výsledky: Metoda ponechání příčinného zubu s nedokončeným vývojem kořene po odstranění folikulární cysty byla ve všech případech úspěšná, tedy zuby spontánně prořezaly do dutiny ústní. Mezi jednotlivými druhy překážek (folikulární cysta, odontom a nadpočetný zub) nebyly nalezeny statisticky signifikantní rozdíly v hloubce a rozdílu v úhlech k vertikální referenční linii postiženého zubu a jeho stranového analogu, ovšem statisticky signifikantní byl rozdíl ve vzdálenosti apexu od pravidelné polohy. Poloha apexu byla u folikulárních cyst méně ovlivněna. Zuby aktivně zařazované prořezávaly statisticky signifikantně rychleji než zuby ponechané ke spontánní erupci po odstranění překážky.