Příspěvek vychází z výzkumu učebnic přírodopisu (biologie), který byl proveden na katedře biologie a environmentálních studií Karlovy Univerzity od roku 2000 v rámci řešení akademických prací. Osm (cca 1%) bakalářských a diplomových prací, z celkového počtu 676 obhájených prací, se podle názvu věnovalo výzkumu učebnic přírodopisu.
Těchto osm prací bylo analyzováno nástroji Zakotvené teorie. Bylo studováno 12 učebnic různých nakladatelství, které byly v těchto závěrečných pracích citovány.
Mezi nejčastěji citované autory učebnic patří V. Černík a J. Froněk pro ISCED 2 a J.
Jelínek a V. Zicháček pro ISCED 3.
Učebnice z různých vydavatelství se od sebe značně odlišují. Různá témata představují do různé hloubky, věnují jim různý počet stran a obrázků.
Byla zjištěna například rozdílnost v seznamech prezentovaných druhů, rodů a taxonů. Nejednotnost, fragmentace a zmatek mají dopady na vzdělávací proces ve všech úrovních: na učitele, na žáky i na akademiky, kteří připravují budoucí učitele a zkoumají učebnice.
Současné české učebnice přírodopisu neplní základní funkci učebnic, kterou se učebnice v současné době vymezují od multimédií a e-zdrojů, tj. poskytovat uzavřenou množinu učiva. Z toho důvodu lze očekávat další odklon od používání a studia učebnic přírodopisu v budoucnosti.