Stárnutí je největším výdobytkem lidstva: stárneme, protože neumíráme předčasně. Přesto stále nen í přijímáno jako něco, na co bychom se měli "těšit".
Důvodem je především nízká úroveň zdraví, ale také společenské stigma stáří a jeho vizualita. Být starý nebo dokonce jen "vypadat starý" je zdrojem genderového znevýhodnění.
Anti-ageing je souhrnný termín pro systém s mnoha aktéry, cíli a úrovněmi, který se snaží zpomalit, zastavit, zvrátit nebo alespoň zamaskovat stárnutí. Mapováním tohoto systému upozorňujeme na sociální nerovnosti zabudované do toho, jak a komu anti-ageing nabízí svá řešení, a hledáme neuralgické body, kde jsou (především ženská) těla disciplinována a podřízena.
Identifikujeme klíčové aktéry, kteří se snaží změnit/zlepšit status quo, a navrhujeme pákové body, které by v ideálním případě vedly ke stavu "rovných těl".