Abstrakt
Počítačové hry se staly každodenní součástí života žáků základních, středních ale i vysokých škol. Slouží jako běžná výplň volného času a jako možnost odreagování. Velkou část těchto her tvoří hry s historickou tématikou, přičemž nejsou omezeny ani žánry. Domovem historických počítačových her je však neoddiskutovatelně žánr her strategických. Příkladů je zde mnoho a každý se s nějakou počítačovou hrou s historickou tématikou setkal. Historické počítačové hry mají také výrazný dopad na vnímání dějin. Žáci se mnohdy s počítačovými hrami s historickou tématikou setkávají dříve než se školním dějepisem. Hry tedy utvářejí pohled a názor žáků na historii samotnou, určují jejich zájem nebo případný nezájem o tento předmět. Výuka by tedy měla toto médium reflektovat a snažit se ho nějakým způsobem začlenit.
Na začátku svého příspěvku bych se zaměřil na zhodnocení odborného historického výzkumu o počítačových hrách, jejich reflexi v české historické obci (např. texty Jana Kramera, Ivana Šedivého, či Tomáše Mikesky). Zda jim je věnována dostatečná pozornost. Ve druhé části svého příspěvku bych se zaměřil na vzdělávací aspekt her. Zda mají hry skutečně didaktickou využitelnost a mohou být přínosné při výuce dějepisu. Dále bych představy návrhy na různé možnosti zapojení počítačových her do výuky dějepisů. Představení argumentů, zda je takovéto zapojení vůbec reálné a přijatelné či naopak.