Abstrakt
Kapitole se zaměřuje na rozbor míry, v jaké může nebo by měl sám Ústavní soud doplňovat stěžovateli neuplatněné námitky. Také se zabývá otázkou, zda je tato iniciativa obecně vhodná a jaké jsou hlavní důvody striktní vázanosti, nebo naopak nevázanosti soudu uplatněnými důvody v opravných řízeních před obecnými soudy v poměru k řízení o ústavní stížnosti. Po nastínění relevantních specifik řízení o ústavní stížnosti je pozornost věnována ústavněprávní vhodnosti zákonné (ne)vázanosti soudů uplatněnými důvody v řízeních o odvolání a dovolání.
Na základě tohoto porovnání autor zpřesňuje dosavadní převážně zastávanou tezi, že Ústavní soud může napadená rozhodnutí rušit z jakýchkoli důvodů a že tedy námitkami uvedenými v ústavní stížnosti není vůbec vázán.