Výzkumný seminář se zaměřil na různé formy a konkrétní příklady politicky motivovaného násilí, které v průběhu 20. století zásadně ovlivňovalo vývoj v jihovýchodní Evropě. Pozornost byla věnována nejen ideologickým motivům a argumentům, kterými se zaštiťovali původci tohoto typu násilí, ale i jeho metodám a praktické realizaci.
Jednotlivé příspěvky měly za cíl představit jak tradiční kategorie "pachatelů" a "obětí" politicky motivovaného násilí, tak i širší kontext násilných excesů, akcí a kampaní, za kterými nestál jen státní či mocenský aparát, ale i řada dalších, méně známých aktérů. Výzkumný seminář prezentoval novější badatelské přístupy snažící se jak o analýzu specifik rozličných typů politicky motivovaného násilí v jihovýchodní Evropě, tak o zachycení jejich paralel, přesahů a vzájemných souvislostí.
Tímto způsobem byl kladen důraz na kontinuitu a repetitivní charakter násilných aktivit, a to v kontrastu vůči dosud převládajícímu vnímání akcentujícímu hlavně jejich izolovanost a nahodilost. Výzkumný seminář byl určen zájemcům z řad odborné veřejnosti a studentům magisterského a doktorského studia.
V rámci semináře s příspěvkem vystoupili Amir Krpić z Univerzity v Tuzle (Přístup rakousko-uherské okupační zprávy k držení zbraní v Bosně a Hercegovině (1878-1914), Borut Klabjan z Výzkumného centra v Koperu (Politické násilí v regionu severního Jadranu po první světové válce) a Martin Previšić z Univerzity v Záhřebu (Jugoslávský stalinismus a politické násilí). Diskuse se účastnili odborníci na dějiny Jihovýchodní Evropy z FF UK (Jan Pelikán, Ondřej Žíla, Ondřej Vojtěchovský, Boris Mosković), FF MU (Václav Štěpánek, Pavel Krejčí) a HÚ AV ČR (Milan Sovilj) a doktorští studenti.