Cílem článku je shrnout hlavní principy veřejného zdravotnictví založeného na důkazech a vymezit, čím především se odlišuje od klinické medicíny založené na důkazech. Paradigma medicíny založené na důkazech dominuje klinické lékařské praxi již 30 let.
Přístup založený na důkazech by však měl být aplikován také ve veřejně-zdravotnické praxi. Má být založen na syntéze metodologicky nejkvalitnějších a nejrelevantnějších dostupných důkazů, aplikovateln ých teoretických modelů, profesionálních zkušeností a zevrubné znalosti specifické populace, včetně adaptace preferencí této populace.
Vědecká argumentace jednotlivých diskutovaných veřejně-zdravotnických problémů má využívat systematické práce s údaji a informačními systémy, přičemž by měla hodnotit populační celky. Výstupy slouží při tvorbě zdravotních programů a politik.
Finálních rozhodnutí je dosahováno většinou formou konsenzu, proto je vhodné se s metodikou konsenzuálních metod seznámit. Odborníci pracující v oblasti veřejného zdravotnictví na všech úrovních by měli být v praxi založené na důkazech průběžně vzděláváni.