Přijetím Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") byl na české straně v právní rovině symbolicky završen proces přípravy existence České republiky coby samostatného a svrchovaného státu. Příprava Ústavy probíhala dosti hektickým způsobem daným velmi krátkým časovým úsekem, který byl na její přípravu, projednání a schválení k dispozici. Vše se navíc dělo v podmínkách dělení Československa. Od formálního zahájení prací 10. července 1992 do schválení 16. prosince téhož roku uběhlo pouze 5 měsíců.
Některé záležitosti měly natolik sporný charakter, že jejich řešení bylo odloženo na pozdější dobu. Jak tomu bylo v otázkách územního členění státu a podoby územní samosprávy nebo správního soudnictví. V jiných oblastech se zdálo, že nastupující doba již nebude žádat jejich řešení, nebo přinejmenším ne tradičním způsobem. To byl případ stanovení ústavního rámce pro zajišťování bezpečnosti státu.
Nicméně ani ve zbytku svých ustanovení Ústava nepřinesla řešení, které by nebylo bez určitých otazníků anebo nevyvolávalo napětí. Z velkých otázek můžeme zmínit postavení prezidenta republiky ve vztahu k ostatním ústavním orgánům, které patří mezi "evergreeny" ústavněprávních a ústavně politických debat posledních 30 let. Z otázek "menších" lze zmínit postavení České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, státního zastupitelství, ale také územní samosprávy.
O všech výše uvedených otázkách je vedena diskuze po celou dobu platnosti Ústavy. Ta v některých věcech doznala změn, v jiných zůstává u diskuzí. Celkově lze konstatovat, že co do svých základních principů zůstává Ústava v zásadě nezměněna. Nicméně bližší pohled na Ústavu navazující zákony by možná ukázal v řadě záležitostí opak.
Třicet let je dlouhá doba. Je to doba výměny generací, které jsme nyní také svědky. Naše konference se zaměří právě na tento aspekt. Tedy na postavení Ústavy v běhu času, na otázky a problémy, které jsou stále aktuální a na možná řešení.
Uvítali bychom, kdyby na konferenci zazněly příspěvky, které upozorňují na dosud méně známé nebo nepopsané skutečnosti, které ovlivnily přípravu a přijetí Ústavy. K tomu, abychom mohli analyzovat její funkčnost a v pravém slova smyslu její účinnost je zcela jistě nezbytné uvažovat o ní v horizontu její dynamiky. Uvažujeme o minulosti, aby nás nezaskočily události budoucí.