Životní příběh kněžny Ludmily známe výhradně ze spisů hagiografické povahy. Přestože soubor nejstarších legend dělí od kněžniny smrti nevelká časová vzdálenost, komplikuje jejich výpovědn í hodnotu vlastní žánr těchto spisů.
Ludmiliny hagiografy nezajímala autentická žijící postava, ale budoucí martyr - svědek, který svými činy následoval Krista a dosvědčil poselství i význam jeho oběti. Pokusy o rekonstrukci Ludmilina osudu tak v mnohém odrážejí nejen postupné proměny v přístupu moderní historiografie ke kritice středověkých pramenů, ale také posuny české medievistiky posledních více jak sto let.
Do interpretace kněžnina života a vývoje posmrtného kultu se totiž promítá řada problematických otázek raně středověkého bádání, které jen těžko někdy najdou uspokojivé vysvětlení a budou patrně nadále vzbuzovat zájem a zvědavost budoucích generací historiků i zájemců o nejstarší dějiny.