Svoboda pohybu je s problematikou migrace a azylu úzce spojena. S určitou nadsázkou lze konstatovat, že bez svobody pohybu ve smyslu možnosti překročit státn í hranice neexistuje ani migrace, ani uprchlictví. Člověk se stává cizincem nebo uprchlíkem až poté, co opustil území státu, jehož je občanem.
Z přeshraniční dimenze této svobody vychází také koncepce volného pohybu unijních občanů jako jednoho z pilířů vnitřního trhu EU.