Abstrakt
Studie se obírá sporem o universálie a jeho důsledky pro nauku o Bohu. Po upřesnění, v čem podtata sporu o obecné pojmy spočívá, se zde popisuje vývoj problému od starověku do XIV. století.
Studie se pak dále zabývá různými pokusy o překonání těchto aporií v díle tehdejších pražských univerzitních mistlů. Závěrem jsou vyznačeny dva hlavní směry řešení problému : směr Duns Scota, zavádějící mezi božskou podstavu a božské myšlenky t.zv. formální rozdíl, a směr Tomáše Akvintského, který stvořený svět chápe jako participaci na napodobitelné božské podstatě.