Abstract
Předkládaný text recenzuje monografii nesoucí název Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě. Kolektivní monografie Vladimíra Papouška, Davida Skalického, Martina Kaplického a Petra A.
Bílka teoreticky a metodologicky vychází z analytické filozofie jazyka (J. L.
Austin, J. Searle, R.
Rorty, D. Davidson, R.
Ingarden či S. C.
Pepper a s nimi spojené teorie a koncepty, jako jsou například řečové akty, radikální interpretace či zdrojová metafora). Za cíl si autoři vytyčují "prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskurzu" (s. 341).
Kolektiv čtyř autorů se tak pokouší činit na ploše osmi kapitol, které jsou rozmanité nejen obsahově, ale také strukturou a jemností vymezení toho, co ten či onen autor považuje za postanalytické či neopragmatické iniciace. Publikace volně navazuje na předchozí kolektivní monografii Kontext v pohybu a další publikační činnost, kterou autorský kolektiv v této oblasti vykonal (s. 8).