CÍL STUDIE: Prodlužování končetin vždy patřilo k nejsložitějším operačním technikám v dětské ortopedii. V naší studii jsme porovnávali výsledky prodloužení femuru a bérce pomocí tří různých chirurgických technik.
Předkládaná studie si kladla za cíl zkrátit dobu zevní fixace na minimum a snížit míru komplikací. MATERIÁL A METODY: Retrospektivní studie porovnávala 74 pacientů (38 chlapců, 36 dívek), u kterých došlo v letech 2007 až 2019 k postupnému progresivnímu prodlužování femuru nebo bérce.
Nejčastější indikací byla proximální fokální femor ální deficience (PFFD, 33 pacientů). Celkový počet prodlužovacích výkonů byl 130 (femur 72, bérec 58), doba sledování byla 2-14 let.
Byly použity následující modifikace operačních technik: (i) standardní přístup, tedy kortikotomie s dvoustupňovým odstraněním fixátoru, (ii) preventivní fixace elastickými stabilními intramedulárními hřeby (ESIN) a také s dvoustupňovým odstraněním fixátoru. fixátor a (iii) standardní přístup s časným odstraněním zevního fixátoru a osteosyntézou podvlékanou dlahou. VÝSLEDKY: Průměrné dosažené prodloužení bylo 56 +- 18 (27-114) mm ve femuru a 54 +- 16 (25-110) mm v bérci.
Nebyl statistický rozdíl v prodloužení dosaženém různými modifikacemi. Průměrná délka zevní fixace v prodloužení femuru a bérce byla srovnatelná (166 a 164 dní).
Komplikace byly pozorovány u 60 % prodlužovacích výkonů, nejčastěji se jednalo o uvolnění čepu nebo axiální chybné postavení prodlužování (33 případů, 25 %). Pacienti s ESIN vykazovali statisticky nejnižší výskyt komplikací (26 %), nejvyšší výskyt komplikací byl zaznamenán u dětí s osteosyntézou pomocí dlahy (80 %).
ZÁVĚRY: Z našich výsledků vyplývá, že fixace nitrodřeňovými pruty ve srovnání se standardním přístupem a osteosyntézou podvlékanou dlahou pomohla snížit počet komplikací o více než 50 %. Zakončení osteosyntézy podvlékanou dlahou je indikováno u pacientů s opakovanými prolongacemi (achondroplázie, hypochondroplázie nebo PFFD s výrazným zkrácením), protože výrazně zkracuje dobu se zevním fixátorem.