Kniha Mezikulturní dialog. Slovinské stopy v českém prostředí je monografií sestávající z třinácti studií zaměřených na slovinskou literaturu a slovinsko-české vztahy.
Příspěvky v první části ("Česká slovenistika na Univerzitě Karlově v zrcadle dějin") se zabývají slovenistikou a slavistikou na Univerzitě Karlově, zkoumají tedy určité oblasti mezikulturní komunikace mezi dvěma malými slovanskými národy v kontextu středoevropského prostoru s tím, že se zaměřují zejména na českou stranu kontaktů: na působení slovinských intelektuálů v českém prostředí jako mediátorů - zprostředkovatelů jedné kultury. Studie v druhé části monografie ("Slovinská moderna, český a středoevropský kontext") jsou spíše komparativního r ázu.
Snaží se ukázat prolínání kulturního a literárního kontextu Slovinců a Čechů v rozmanitém období na pozadí středoevropských procesů. Obrací pozornost více na druhou, slovinskou stranu a zaměřují se na obraz a pulzování slovinské literatury ve slovinském, českém a obecně středoevropském kontextu na přelomu 19. a 20. století a v první polovině 20. století.
Monografie se snaží zachytit jevy mezi centrem a periferií tehdejšího Rakouska-Uherska a vytvořit sondu do života slovinské i české literatury v rámci kulturní interakce malých slovanských literatur a kultur v prostoru střední Evropy první poloviny 20. století. Literárněvědné a kulturologické studie se zaměřují na tematické a komparativní analýzy literárních děl na pozadí slovinských a středoevropských dějin.