O poloviny 18. století se výrazně změnilo postavení univerzit v monarchii. Staly se státními institucemi, podléhajícími vídeňské Dvorské studijní komisi.
Postupně byla vydávána i pravidla pro práci univerzitních kanceláří, které začínají být samostatnou univerzitní součástí a jejich úkolem je administrativní služba pro vedení univerzity a pedagogy a studenty uvnitř, a rovněž komunikace s nadřízenými orgány. Formy této komunikace postupně získaly pevná pravidla.
Příspěvek ukazuje na dvou příkladech z doby kolem poloviny 19. století způsob rozhodování o univerzitních záležitostech v rámci státu.