Článek se zabývá Kierkegaardovou angažovaností v politice. Dánský myslitel nabízí jednotlivcům velmi svéráznou a propracovanou cestu ke křesťanství.
Etické a náboženské, zejména křesťanské úsilí jednotlivce je pro něj nanejvýš důležité. Politika by naproti tomu měla zůstat omezenou oblastí konečných problémů a praktických řešení.
Kierkegaard nakonec navrhl radikální institucionální změny proti mesalianci státu a církve, které měly otevřít cestu ke svobodné volbě křesťanské víry jako závazku. Celkové spektrum Kierkegaardových návrhů a ctností nevytváří ucelený politický program, nicméně autor nabízí politikům a politice prospěšné podněty.
Kierkegaardovo originální myšlení, jeho umělecký, intelektuální a duchovní odkaz, jsou i přes své nedostatky silně přitažlivé a vykazují spíše nepřímý politický dopad.