Abstrakt
Československo mělo od počátků styků s ČLR velký zájem prezentovat se jako vyspělá průmyslová a vzdělaná země, která má co nabídnout. Z nejvyšších politických míst byl proto tlak na ČSAV, aby rozvíjela spolupráci s ČLR, a to i v době, kdy jiné zahraniční styky nebyly příliš rozsáhlé. ČSAV proto po určitou dobu fungovala jako školící středisko pro čínské odborníky, zejména technických oborů.
V opačném směru spolupráce fungovala komplikovaně - kromě cest sinologů a etnografů, jako byl Lumír Jisl, byly cesty čsl. akademiků velmi omezené a nahodilé; pokus o rozsáhlejší styky koncem 50. let narazil na politické kampaně a ekonomickou krizi v Číně, a patrně i na nezájem čínské strany o spolupráci mimo obory s okamžitou praktickou aplikací. Přesto trval oboustranný zájem o spolupráci až do 60. let a obě akademie pravidelně podepisovaly smlouvy a roční prováděcí plány o přijímání svých pracovníků.
Spolupráci akademií v 50. letech lze proto prezentovat jako příklad styků iniciovaných "shora", dostatečně nenaplněných vzájemně výhodným obsahem na nejnižší úrovni.