Článek se zabývá jednou z doposud neprozkoumaných problematik - jak silné je postavení obecné češtiny z pohledu výuky češtiny pro cizince. V textu představujeme jeden z možných pohledů na současnou problematiku konkurence spisovnosti a nespisovnosti v oboru čeština pro cizince.
V textu se zaměřujeme na dvě základní oblasti. Upozorňujeme na diskutovanou oblast běžné mluvy (v níž je stále dominantnější obecná čeština), dále na otázku, do jaké míry je vhodné obeznámit (z našeho pohledu) jinojazyčné mluvčí učící se češtině s nespisovnými varietami našeho národního jazyka.
Ve stati tak reagujeme na skutečnost, že vnitřní diferenciovanost našeho národního jazyka ovlivňuje základní principy prezentace češtiny jinojazyčným mluvčím. Naším hlavním cílem je proto vyjádřit se k vhodnosti aplikace nespisovnosti při výuce češtiny pro cizince, upozornit na vybrané učební materiály po stránce užívání nespisovných jazykových prostředků a na základě fundované argumentace formulovat určitá metodická doporučení jak pro užití nespisovných jevů ve výuce, tak pro jejich příp. zařazení do učebních materiálů.
Uvedené aspekty mají nejen významný dopad na praktickou výuku, ale tvoří také jádro jednoho z aktuálních problémů češtiny pro cizince i češtiny jako cizího jazyka, proto se k nim v tomto textu vyjadřujeme a zaujímáme k nim stanovisko.