V lednu 2022 vstoupila v platnost klasifikace ženských sexuálních dysfunkcí v rámci nové 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Do klinické praxe by měla být začleněna po 5letém přechodném obdob í.
Nová nomenklatura vychází z cirkulárního modelu ženské sexuální aktivity a odstranila karteziánsko-dualistický koncept separace jednotlivých patofyziologických entit s "neorganickou" a "organickou" etiologií. Sexuální dysfunkce hodnotí jako komplexní interakce psychologických, interpersonálních, sociálních, kulturních, fyziologických a genderově ovlivněných procesů.
Nová 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí zavedla jasná kritéria pro symptomatologii a trvání poruch podle délky trvání, frekvence a působení distresu. Ženské sexuální dysfunkce mohou být dia-gnostikovány bez ohledu na etiologii. Systém kvalifikátorů umožňuje identifikaci etiologických faktorů souvisejících se zdravotním stavem; psychologickými a duševními poruchami; užíváním psychoaktivních látek nebo léků; nedostatkem znalostí či zkušeností; vztahovými, kulturními nebo genderovými faktory. Článek shrnuje současnou situaci v klasifikaci ženských sexuálních dysfunkcí v historickém kontextu a předkládá modus operandi pro klinickou praxi podle aktuálních klasifikací.