Tato práce popisuje romskou terminologii používání koně a koněm taženého povozu ve varietách východoužského nářečního regionu, který se rozkládá na západě Zakarpatské oblasti Ukrajiny a je součástí severocentrální romštiny. Článek, zalo žený na datech z terénního výzkumu autora, představuje názvy koně i kulturní názvosloví používání koně, konkrétně lexikum z oblasti jezdectví, zapřažení koně i jeho ustájení. Relativně detailní pozornost je dále věnována názvosloví koňského povozu a jeho částí, včetně kola, i termínu pro vozku.
Probíraná slova jsou analyzována z hlediska jejich původu, kde autor dochází ke zjištění, že většinu termínů představují nedávné přejímky z východoslovanských a částečně slovenských dialektů nebo z maďarštiny a (zprostředkovaně) z němčiny, zatímco z praromského dědictví se zachovaly pouze názvy pro některé velmi základní pojmy. Součástí práce je na jejím konci slovníček všech analyzovaných východoužských slov.