České kořeny v objevu molekulárních mechanismů,kterými buňky vnímají koncentraci kyslíku a specificky na ni reagují
Abstrakt
Podnětem pro toto sdělení byla inspirativní přednáška nositele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Petera J. Ratcliffeho, všeobecně se zamýšlející nad pozn áváním fyziologických mechanismů.
Sdělení odkazuje na úsilí, které jsme před 50 lety vynaložili na poznání molekulárních mechanismů, kterými nedostatek kyslíku aktivuje tvorbu erytropoetinu. Dokázali jsme výlučnou úlohu kyslíku v aktivaci tvorby erytropoetinu.
Porovnáním s reakcí periferních chemoreceptorů v glomus caroticum na nedostatek kyslíku, která je spojena s tvorbou ATP, jsme hledali metabolickou podstatu závislosti tvorby erytropoetinu na nedostatku kyslíku. Vyloučili jsme závislost tvorby erytropoetinu na spotřebě kyslíku mitochondriemi a na tvorbě ATP.
Pro rozšíření a přijetí těchto našich výsledků bylo významné uspořádání mezinárodního setkání vědců v roce 1970 v Praze, Symposium Erythropoieticum. Tento náš výzkum je příkladem významu publikování negativních výsledků v případě, kdy je správně vymezen výzkumný problém.
Sdělení ukazuje na různé okolnosti, které znesnadňují nebo znemožňují dosažení výzkumných cílů a ovlivňují jejich přijetí. Ukazuje, že i po poznání molekulární a buněčné podstaty fyziologických dějů je jejich uplatnění v celém organismu významně ovlivněno komplexností fyziologických regulací.