Monografie se zabývá fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně nepřesných a nepravdivých, o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), jež ztěžuje nalezení jeho účinného řešení. Pojem infodemie začala Světová zdravotnická organizace (WHO) používat na počátku roku 2020 - a to v souvislosti s pandemií COVID-19.
Monografie zkoumá faktory, jež k rozvoji infodemie přispívají (např. šíření informačních poruch v prostředí síťových digitálních médií, nepřipravenost veřejných zdravotních institucí na zvládání pandemie, politické využívání/zneužívání pandemie, nízká míra mediální a zdravotní gramotnosti populace, informační přetížení společnosti, honba médií za sledovaností, nepropracovaná novinářská etika apod.). Dominantní částí publikace jsou projevy infodemie v tuzemské mediální krajině (např. dez/misinformační narativy v počátcích pandemie a jejich šíření, nevhodné využívání válečných metafor novináři, nepřesná práce médií se zdravotnickými daty, monitorování pandemie v přímém přenosu bez ohledu na širší kontext apod.).
Kniha je rovněž doplněna o přehledný výkladový slovník zásadních pojmů ve vazbě na potlačování COVID-19 infodemie.