Východiska: Střední zdravotničtí pracovníci (dále jen SZP) jsou nejpočetnější skupinou zdravotnických pracovníků. Ze všech pracovníků ve zdravotnictví jsou nejvíce v přímé péči s pacienty včetně pacientů se závislostí.
Citlivý a nestigmatizující přístup ze strany SZP je klíčovým faktorem v léčebném procesu. Cíle: Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat postoje SZP vůči pacientům se závislostí a porovnat rozdíl v postojích u SZP na psychiatrii a v oborech somatické medicíny.
Soubor: Výzkumný soubor tvořilo celkem 92 respondentů. Všichni respondenti pracovali na pozici SZP, z toho 43 na psychiatrii (vyjma oddělení léčby závislostí), 49 na třech nemocničních odděleních mimo psychiatrii.
Výběr respondentů byl záměrný. Metody: Dotazníkové šetření proběhlo na přelomu února a března 2016.
Dotazník byl respondenty vyplňován bez asistence tazatele v papírové formě a obsahoval celkem patnáct položek. Výsledky: Postoj SZP k pacientům s problémovým užíváním alkoholu či se závislostí byl ambivalentní.
Na jedné straně převažovalo morální hodnocení pacientů a zároveň závislost na alkoholu považovali za onemocnění s jeho bio-psycho-sociální příčinou. Obě skupiny SZP měly podobné postoje.
Závěry a doporučení: Některé postoje SZP jsou v rozporu se současným vědeckým poznáním a mohou být vnímány jako moralizující. Moralizující přístup SZP k pacientům se závislostí na alkoholu je negativním faktorem ovlivňujícím léčebný proces.
Jednou z možností, jak lze tento postoj změnit, je zavedení určité formy vzdělávání v oblasti závislostí. Například vzdělávací kurz věnující se problematice závislostí.