Abstrakt
Školství ve vyspělých zemích prochází zásadními změnami, a/nebo se na ně alespoň připravuje - reaguje tak na měnící se podmínky společenského vývoje. Jde nejen o bezprecedentní nárůst informací ve všech oblastech lidské činnosti, které jsou často volně dostupné (mají však různou kvalitu a využitelnost), ale také stoupající množství rizik a problémů, se kterými se lidstvo bude muset vypořádat. Školy by na tuto situaci měli žáky - budoucí občany - připravovat, současně je však musí chránit před stresem, odpovědností nepřiměřenou věku dítěte, i celkovým přetížením při vzrůstajícím množství učiva.
To, co by žáci měli ve vzdělání získat, tak již nejsou pouze znalosti (o všem, co je známo), ale především kompetence - schopnost se zorientovat v obrazu světa, který nám předkládá věda či jiná (například umělecká) výpověď, zaujmout sobě vlastní postoj založený ovšem na sdílených hodnotách, a vyvodit z takto "orientovaného" poznání závěry pro praxi i svůj příští život obecně.