Abstrakt
Původní sbírka sádrových odlitků Slezského zemského muzea se dodnes nedochovala, byla zničena při destrukci výstavní budovy během 2. světové války. Podobu a charakter této sbírky však můžeme rekonstruovat na základě několika dobových fotografií a pohlednic, které dokládají exponování těchto soch v prostoru vnitřní dvorany, a to jak v galerijním ochozu v přízemí, tak i v prvním patře.
Fotografie z konce 19. a počátku 20. století jsou vzácným dokumentem zaznamenávajícím nejen původní architektonickou podobu interiéru výstavního prostoru, současně jsou významným pramenem pro pochopení obsahu zdejší sbírky sádrových odlitků. Prostřednictvím těchto fotografií jsou zkoumány otázky související s identifikací jednotlivých děl (Diskobolos, Apollón Belvedérský, Venuše Mélská, Donatellův sv.
Jiří, aj.), volbou jejich výběru pro danou sbírku kurátorem, akvizičními možnostmi a zejména komparacemi této instalace s dalšími muzejními expozicemi ve sledovaném období v širším evropském kontextu.