Brněnský historik umění Václav Richter (1900-1970) oponoval námitce Vojtěcha Birnbauma o neviditelnosti prostoru v architektuře. Zkoušel si představit prostor v barokní architektuře jako zředěnou hmotu nebo jako "pěnu", která se liší od hmoty stavební obálky pouze svou menší hustotou.