Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na problematiku slaďování soukromého a pracovního života. Autor kriticky hodnotí stávající právní úpravu (práci z domova, sdílené pracovní místo), stejně jako některé často se objevující úvahy de lege ferenda (zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, prodloužení dovolené).
Vedle toho poukazuje na možný směr řešení a budoucího vývoje. Konkrétně autor představuje úvahy o institucionální spolupráci škol a organizátorů zájmových aktivit dětí.