Abstrakt
Tento článek se zabývá problematikou vztahu jako místa setkání člověka s člověkem. Žijeme v 21. století, jež je součástí postmoderní doby. Pro ni je charakteristické, že se vytrácejí hodnoty a tradice, které po staletí formovali různé kultury, náboženství, či systémy.
V současné době máme mnoho moderních technologických prostředků, které by měly člověku usnadnit život - v tomto smyslu by měly tedy i vztahy dostat novou dimenzi. Spíše se ale děje to, že díky prázdnotě moderního člověka dochází k prázdnotě ve vztazích. Když se lidé setkají s tím, že nějaký blízký člověk často trpí, tedy má nějakou formu bolesti, volí ze vztahu s ním raději útěk, protože mnohdy nemají schopnost s ním trpět. Moderní technologie ve vztazích nenahradí člověka, protože pro autentický lidský vztah jsou důležití dva lidé, aby byl člověk člověku člověkem. Vstoupením do vztahu může člověk poznávat a objevovat jedinečnost druhého individua a v tomto přístupu využívat lásku, která tvoří základní etickou osu a která též spočívá ve zkušenosti s jinakostí a jejím přijetím.