Abstrakt
Česká menšina na území dnešního Chorvatska žije už více než dvě stě let, a přesto je stále vitální a odolává asimilaci. Nabízejí se tudíž otázky, co tuto menšinu odlišuje od jiných menšin? Co zapříčinilo, že ani po tak dlouhé době nedošlo k asimilaci jejích příslušníků s majoritním obyvatelstvem, a co je v současné době hnací silou ve snaze "nebýt asimilován" prostředím, v němž krajané žijí? Vzhledem k tomu, že za jeden ze základních rysů identity jedince i skupiny je často označován jazyk, jak moc je pro krajany v jejich vnímání vlastní identity důležitá čeština? Zamýšlí se někdy nad svým životem se dvěma nebo více jazyky, výhodami i nevýhodami života ve vícejazyčném prostředí? Na základě čeho se rozhodují, který z jazyků užít v dané situaci? A jaké mají k jazykům, které ovládají, postoje?
Kniha představuje čtenářům českou menšinu v Chorvatsku v základních aspektech: dějiny od jejího přistěhování a zakládání prvních spolků a škol až po dnešní organizaci menšiny a její postavení v chorvatských zákonech. Samostatná kapitola pojednává o krajanské češtině a jazykovém managementu v mluvě chorvatských krajanů. Druhá část knihy se na základě terénního výzkumu jazykových biografií pokouší nalézt odpovědi na výše uvedené otázky a přispět tak k poznání jazykového chování příslušníků české menšiny žijících na území Chorvatska. Představuje jazykové biografie krajanských rodin, zaměřuje se na jazykové procesy, které v krajanských rodinách probíhají, jakož i faktory, které přispívají k setrvání menšiny a zachování menšinového jazyka.