základním požadavkem revoluce 1848-1849 byla svoboda, nejen svoboda slova a shromaž'dování, ale také svoboda náboženská. O nezávislost na státu usilovala také církev.
Od dubna 1849 se konalo biskupské shromáždění ve Vídne, kde byly formulovány základní požadavky církevní hierarchie vůči státní moci. Liberáln í tisk reflektoval tato jednání kriticky, jedním z těchto autorů byl Karel Havlíček ve svých Národních novinách, kde problematiku sledoval po dobu konání konference, od dubna do června 1849.
Havlíčkova pozornost věnovaná církevní hierarchii nezačínala ani nekončila u vídeňského shromáždění biskupů, soustavně se na ni zaměřoval ještě později a své texty shrnul samostatně v Epištolách kutnohorských.