základním požadavkem revoluce 1848-1849 byla svoboda, nejen svoboda slova a shromaž'dování, ale také svoboda náboženská. O nezávislost na státu usilovala také církev.
Od dubna 1849 se konalo biskupské shromáždění ve Vídne, kde byly formulovány základní požadavky církevní hierarchie vůči státní moci. Liberální tisk reflektoval tato jednání kriticky, jedním z těchto autorů byl Karel Havlíček ve svých Národních novinách, kde problematiku sledoval po dobu kon ání konference, od dubna do června 1849.
Havlíčkova pozornost věnovaná církevní hierarchii nezačínala ani nekončila u vídeňského shromáždění biskupů, soustavně se na ni zaměřoval ještě později a své texty shrnul samostatně v Epištolách kutnohorských.