Abstrakt
Od uvolnění v šedesátých letech minulého století do doby postmoderny se v existenci české výtvarné výchovy mělo za jisté, co je výtvarné umění: lineární vývoj přechodu od realismu k abstrakci moderny s její expresí "nitra umělce". V pluralitním prostředí, při důkladném rozboru umění moderny a postmoderny, se však ukazuje, že je možné výtvarné umění chápat v mnoha rozličných pojetích /viz antologie zahraničních přístupů Kulka a Ciporanov (2010), Pospiszyl (1998), Kesner (2005) a další/, jež však převážně nejsou vzájemně kompatibilní.
Pro obor výtvarná výchova, která pro obhájení své existence potřebuje předmět svého zájmu zřetelně uchopit jako kompaktní celek zásadní naléhavosti, vyvstává problém, jaké z teorií výtvarn ého umění a z jakého důvodu upřednostnit, nebo lépe, jak nalézt jejich komplexitu.